Bude mi 8 měsíců . . .
Přesně za týden mi bude 8 měsíců a já dělám obrovské pokroky!
V úvodu, mám za sebou již všechna očkování na Hexa vakcínu a Synflorix. Z nemocí jsem měl akorát párkrát rýmu, ale vždycky jsme ji do týdne zahnali :-) Jako největší zranění z války považuji přilehlou levou ruku, což jsem si způsobil tím, že jsem obíhal postýlku pusitl jsem se a hupsnul jsem si přímo na ní. Moc moc jsem plakal, hodně mě ručička bolela a nechtěl jsem s ní hýbat, ale do tří dnů to bylo vše ok a já zase mohl řádit jako čertisko :-)
Takže, během jednoho víkendu jsem začal lézt dopředu a hned druhý den na to jsem se postavil v ohrádce. Bylo to parádní, naprostá bomba, tu radost a vzrůšo jsem vyjádřil a pořád vyjadřuji neuvěřitelným jekotem a radostným pokřikováním. Chodím v ohrádce dokolečka, pak se zastavím, pustím se jednou rukou a držím se jako frajer. V kočárku mě už taky moc nebaví sedět, nejradši bych stál a koukal na svět ze zhora :-)
Maminka říká, že jsem zlatíčko, rád papám a skoro všechno mi stále chutná. Jen ten sunar mi moc nejede, tak mě s babičkou oblbujou kupovanou kašičkou s mlíčkem a vždycky mi to frknou do Sunaru a já to nepoznám, tak to vychlamdim. Co jsem si začal stoupat v postýlce, nechce se mi moc usínat samotnému, nechápu, že máma nemůže pochopit, že nemůžu usnout i když na oči nevidím a musím furt hopsast u šprdlin. Usnu teď jedině u mamči a to mě musí ještě hodně moc přemlouvat. Nejradši bych totiž nešel vůbec spát a jenom bych se někam sápal :-) Zmařil jsem jim tu radost, že jsem chodil spinkat kolem osmé a usínal jsem sám v postýlce, jo to bylo vychvalování jakej jsem byl borec. No teď je to trochu jinak a řídím si to já! Chodím tak kolem desátý, vstávám tak kolem šesté sedmé. Ráno dostanu Sunar,blee. Po snídani to jdu vždycky dotáhout buď s mámou do postele nebo jdeme rovnou ven.Máme teď na procházky nového kámoše Marečka a tetu Simču. Sváča kolem desátý, klasika přesnídávka nebo čoko dezertík, pak zase prochjda a někdy mě zas to jídlo tak skolí, že usnu :-) Obídkuju kolem jedné druhé, pak zas prochjda a spánek. Musím říct, že procházky už jsou teď o něčem jiném, než že je prochrník, jo spinkám, ale až když si to všechno venku řádně porhlédnu. Děsně se mi líbí auta, zbožňuju auta! Ty jejich kola, to je fakt bomba, nebo koně v Houšce, kdo to kdy viděl, takhle obrovskýho psa :-)
Večer je koupačka kolem sedmé osmé, jak kdy to stihnem. Koupe mě většinou táta, ve vaně už je to fakt sranda, mám tam spoustu hraček a vodolepky, kačenky no príma. Zatím co já se čochnim, tak máma dělá véču. Začal jsem teď baštit krupicovou kaši s grankem, mňamina největší , doporučuji.
Co se týče mého chrupu, bohužel, zatím nic :-( Zuby hledám už asi od 4 měsíce, dost mě to nutí slintat když se v tý pusince takhle hrabu, ale co. Máma mě vždycky převlíkne, bodýček máme dost. Takže mám zatím holé dásně.
Ohledně cestování, tak už jezdím ve sporťáku, na hlubokou korbu už jsem velkej chlap a navíc většinu času chci stejně sedět a na ten můj spánek je to i tak dosti pohodlné. V autě už mám taky novou sedajdu, je fakt cool, dost se mi v ní líbí.
Rád pokřikuju a můj nejoblíbenější výraz je ,,He,, , ano, zatím jsem ještě nevyloudil ani slůvku, nic, ani bába, táda nebo papů to už vůbec ne. Na to si budou muset ještě chvilku počkat, zatím se umím hezky nahlasit divit ,,hu,ha,hi,, a křičet :-) Rád se směju to jo, jen co se probudím mám na tváři pořád úsměv, jsem takové maminčino sluníčko. Když se nesměju pusinkou smějou se mi aspoň očička. Všichni mají strašnou radost, když mě rozchechtaj a já se tlemím nahlas až z toho začnu škytat :-)
Aby to nějak uzavřel, tenhle měsíc byl fakt pokrokovej, vypadá to, že začnu brzy chodit. Moc se na to těším, jen mamča moc ne. Furt ji jenom slyším jak naříká kolikrát jsem se už praštil do hlavička o šprdlinky, kolikrát jsem upadl, mami, toho ještě bude! :-) Jo a maminka taky říká, že jsem velice všímavé miminko, vše mě hrozně zajímá a vše si musím důkladně prohlédnout. Od popelnice po papírové kapesníčky, vše musím okouknout. Jo a vlasů taky moc ještě nemám, ale ty dorostou! :-) Tak já zase napíšu, až se sem dostanu, měj te se pa!
6 měsíců mého úžasného života
Teda musím říct, že se toho zatím hodně stalo....Jako největší novinku považuju to, že už krásně hačám, teda nesednu si sám, to ne, ale když mě posadí tak hačám. Občas ještě zavrávorám, ale jinak je to paráda. Ve vaně už se taky koupu bez lehátka, plavu jako rybyčka, zkouším to i na bříšku, ale zatím jsem se dvakrát málem utopil :-) Maminka mě koupe v mandlovém olejíčku, protože mám suchou pokožku, musím říct, že je to bašta :-)
Je jen otázka času, kdy se mi podaří, že polezu, upřesním polezu do předu :-) Lezení do zadu zvládám bravurně, krásně se stavím na ručičky a práce s kolínky mi jde skvěle. Když se opřu o tatínka tak se i postavím na špičky a tělo dám do tvaru V :-) Jsem šikulka, už aby mě ty ručičky začaly poslouchat a pak to bude Levá, Pravá, Levá, Pravá :-)
Co se týče doktorů :-) Jsem naočkovanej 3.Hexa vakcínou a 2.Synflorixem. Opět se mi ale očkování zpozdilo o týden, zlobily mě zoubky a měl jsem dva dny teplotky, po teplotách následovala tzv. ,,šestá nemoc,, což znamená , že jsem měl na tělíčku pupínky, takovou kopřivku. Do dvou dnů to bylo pryč a mohlo se očkovat :-)
Povídání mi zatím moc nejde, jen tak si požvatlávám, ale na kočičku umímpěkně zakřičet a heknout :-) Kočičku mám moc rád, rád si s ní povídám a vypouštím zvuky :-)
Papám taky skoro všechno, maminka mi teď uvařila zásoby. Papám kedlubnu s brambore, zeleninku s masíčkem, jak s bramborem tak i s těstovinami. Přesnídávky s piškotami, Ostraváčka, Tvaroháčka, vařené jablíčka a hruštičky. Jsem šikulka, mlíčko mám ráno i večer, občas si dám kašičku.
Už je semnou velká sranda, po každém papání chodím spinkat do kočárku, chodíme s mamkou ven. Teď už i v kočárku hačám a pozoruji přírodu, nejvíce se mi líbí když jedeme lesem a já se můžu koukat na stromeček, to je paráda, mám děsnou radost a nahlas se směji :-)
Večer se koupu stále kolem sedmé a do osmi sám usínám v postýlce, budím se dvakrát až třikrát za noc na bumbání čajíku a dudánek. Vstávám kolem šesté.
Nejžhavější novinky
Jako největší a nejlepší novinku považuju to, a to se podržte, že od 12.dubna usínám sám, bez nošení a to ve své vlastní postýlce. Jo jo asi se ve mě hnulo svědomí a tak jsem se do toho opřel.....někdy mám slabší chvilku a chci pohladit a tak, ale jindy mě zas položí do postýlky umytého, napapaného a já do deseti minut vytuhnu :-) I když se vzbudí večer či hodně brzy ráno, mamka mi dá napít čajíku a já zase krásně sám usnu, jsem naprosto dokonalé miminko :-)
Jinak už se bravurně převracím na bříško, vlastě teď nechci dělat nic jiného než se obracet na bříško a zvedat se na ručičky......dokážu si podat hračku a strčit si ji i takhle do pusinky. Vydržím to dlouho, snaha by tu byla dát si pod sebe kolínka a někam začít štrádovat, jenže oni ne a ne poslechnout :-) Tak to furt zkouším dokola a někdy už se i pěkně vztekám, ale ono to půjde! :-)
Ohledně hačání, rád hačám a koukám, co se kde děje, ale zatím mi to nejde samostatně, furt potřebuju někoho kdo mě přidržuje nebo jsem v kočárku obloženej dekou :-) Doma mi říkají, že jsem jak brambůrek :-)
Jinak nevím, jestli už jsem to psal, ale papám už v jídelní židličce...papám všechno a dobře, moc mi chutná :-)
Stále mě neopouští vejskání, pískání a ječení. Babička mě naučila prdět pusinkou, strkám si prsty do pusinky a foukám vzduch, prostě dělám kraviny, ale hrozně mě to baví :-)
28.4. jdu na půlroční kontrolu k paní doktorce, kde dostanu dvě injekce, očkování 3.hexa vakcínu a 2.Synflorix proti pneumokokovi, au au.
Mezi náma chlapama, bohužel jsem měl už i to dočině s bolístkou na pindíkovi. Teda nic vážného, ale rodinka z toho byla krapet vykulená. Šlo o to, že se mi na pinďovi udělala virážka, ale nebolelo mě to, což je důležité, takže to byla taková kosmetická vada. Hledala se příčina, až u doktora se našla. Bylo to z toho, že mamka, i když to myslela dobře, mě koupala jenom v čisté vodičce bez mejdlíčka pro mimča, bála se abych neměl alergii a tak. No jenže, pan doktor říkal, že pro mimi je to potřeba, že jen voda nestačí. Tak sme to napravili a já už jsem zase ready :-)
Jo jinak, jsem byl 8.dubna na tom sonu hlavičky, bříška a ručičky v Motole. Byla to kontrola zda nemám hemangiom ještě někde jinde krom mého pravého předloktí. Sono dopadlo výborně, byl jsem děsně statečnej, doktor byl úžasnej. Pak jsme šli ještě na kotrolu na Homolku k paní doktorce, kde nás velice potěšili. Řekli totiž, že se mi hemangiom ztrácí a že to vypadá skvěle, že nikde jinde nic nemám, takže z toho vyrostu, fuch :-)
Tak to by bylo asi tak nějak všechno, až se začnu plazit, lízt či couvat dám určo vědět. Jukněte na moje nejnovější fotečky:
Rekapitulace 5.měsíce
V průběhu mého 5.měsíce, co jsem tady s Vámi se mi toho opravdu hodně přihodilo. Jak tak koukám, je toho čím dál tím víc a víc :-)
Jak už jsem psal minule, začal jsem papat příkrmy. Teď už jsem na tom tak, že od maminky mlíčko dostávám pouze hodně pozdě večer, hodně brzy ráno a naposledy tak v šest ráno kdy jde táta do práce a já normálka vstávám. Někdy se stane, že dostanu mlíčko i přes den, ale opravdu jen občas. Jinak papám dopoledne, samozřejmě pokud nespinkám, ovocnou přesnídávku. Chutnají mi všechny druhy, mňam. Zapíjím ji buď čajíkem Jablko-meduňka nebo ovocnýma šťávičkama, co mi maminka ředí s vodou (švestky,broskve,meruňky,mrkvičku,jablíčko). Odpoledne většinou taky papám ovocnou přesnídávku.
Obídky. Statečně jsem překonal mrkev, pak i mrkev s brambore, první lžičku květáku, zahradní zeleniny. Jen brokolice se nestala mou oblíbenou. Po překonání zeleninky, jsem se dostal k zelenince s masíčkem. Moc mi vše chutná a k obídku spapám 125ml skleničku.
Večeře. K véče, většinou dostávám rýžovou kašičku, buď bez příchutě nebo i s příchutí a to banánu, většinou po koupání sbaštím celou porci ze 150ml, pohraju si s mamkou a jde se chrnět. Když nemám náladu se krmit lžičkou, tak dostanu falšku se sunarem.
Dne 27.3. jsem poprvé ochutnal naškrábaný banán a spapal jsem skoro celý. Den na to mi maminka koupila bílý Choceňský jogurtík, který mi moc moc chutnal a spapal jsem celý kelímek.
Jo jo, je to tak, opravdu papám dobře a papám rád :-)
Očkování: 24.3. jsem podstoupil další návštěvu u doktorky, kde mě znovu naočkovali. Dostal jsem již 2.Hexa vakcínu, byl jsem statečný, ale moc mě to bolelo tak jsem plakal, ale jenom chviličku, pak mě maminka pochovala a bylo to dobré :-)
Sraz Říjňátek 09 z mojetěhotenství.cz, konal se v Praze na Palmovce, v restauraci u Divadla v dětském klubu Čásek. Vydal jsem se s maminkou již brzy ráno k tetě Ladě. Mohli jsme u tetky zaparkovat a tady si tam dát s Kryštůfkem přesnídávku. Pak jsme se vypravili tramvají na sraz. Účast byla veliká, sešlo se nás 16miminek a 16maminek :-) Nechal jsem mamku napapat a pak jsem se na papů vzbudil já, byl jsem nakrmen a vyrazili jsme s tetou Ladou a Kryštůfkem na procházku na Vítkov. Tam si mamky daly kávičku na vyhlídce, potom se pokračovalo na procházku po žižkovském parku, kde se mamky opět zastavily na vyhlídce a klábosily :-) Ve čtyři hodiny sme s mamkou vyrazili k domovu. Byl to báječný den.
První samostatné otočení ze zádíček na bříško! Ano, v pátek 26.3. jsem si hrál v postýlce a mamka na mě koukala, najednou jsem hodil nožkou a šup byl jsem na bříšku. Měl jsem z toho strašnou prču, mamka fotila a natáčela, bláznivka :-) Zkoušel jsem to pořád dokola,až mě to unavilo natolik, že jsem šel do kočárku spinkat :-)
Ohledně mého usínání a spinkání, je to už lepší, teda aspoň já si to myslím :-) už mě stačí jenom chvilku pochovat a spinkám jako dudek. Někdy se mi i přihodí, že v nestřeženém okamžiku, kdy ležím s rodiči v posteli a oni si povídají nebo koukají na telku, usnu. Pak se probudím ve své postýlce, teda to jsou věci :-) Budím se už jenom jednou dvakrát za noc, jsem šikulka.
Jinak hrozně rád povídám, tedy vejskám a pískám. Vydržím si hrát v postýlce v obýváku a když chci aby si mě někdo všimnul začnu pískat a klokotak se slinami v pusince, nebo škrábat prstíky na síťku v postýlce :-)
Samozřejmě, že nechybí ani obrázková dokumentace mého 5.měsíce :-) picasaweb.google.cz/honzikvarga/4Mesice?authkey=Gv1sRgCJeKp7SOhs_yjQE#5453972576571994354
Rýžová kašička a jablečná přesnídávka
Tak 12.3.10 v 17:00 sem byl pohoštěn místo maminčiným mlíčkem Rýžovou kašičkou od Nutrilonu, musím Vám říct to bylo něco, taková bašta.....zbaštil jsem celých 140ml, co mi mamka připravila a bylo vynikající a opět jsem to zapíjel čajíkem s fenkylem aby to tam líp klouzalo :-) Vždycky když vidím mamku jak se ke mě blíží s tou lžičkou začnu otevírat pusinky, akorát když mi to maminka vždy přihřejvá tak se celej vrtím v lehátku a vejskám :-) Kašička mě zasytila, mlíčko od mamči jsem chtěl až o půlnoci.
13.3.10 jsem v 9:00 dostal svouji první jablečnou přesnídávku 120ml a opět jsem ji celou zbaštil, bylo to vynikající!!!
Kontorla,očkování, 1.papání
Dne 10.3.2010 jsem byl pozván na 4,5 měsíční kontorlu, kde mě opět zvážili a změřili. Vážím 6,8kilo a měří nevěřitelných 67centimetrů :-)
Dostal jsem taky další injekci priti Pneumokokovi, Synflorix. Vůbec jsem neplakal, jen jsem z toho začal škytat.
Paní doktorka, skonstatovala, že jsem naprosto v pořáku, krásně vypadající chlapeček. Všechno mám super a za chvíli se i sám přetočím na bříško :-)
Krásně už se přetáčím na bok, pasu koníčky a chtěl bych už se zvedat na předloktí, zatím se mi jen zvedá prdelka a vypadá to že půjdu nejdřív na kolínka než na předloktí :-) maminka se mi u toho hrozně směje, nechápu proč.....? :-) Už jenom kousíček a trochu snahy a otočím se úplně na bříško, zatím mi tam ale pořád vadí ty moje ramínka, ale já na to přijdu!
Od tohoto data můžeme s mamkou začít s příkrmama. Příkrmy mi třeba i pomůžou od bolení bříška. Na bolení bříška se mi maminka rozhodla koupit na večer něco jiného k papání než její mlíčko a od 8.3.2010 mě prolévá dětským čajem s fenyklem z bio potravin. Rozhodla se že mi koupí NUTRILON, že mě více záplácne na večer a třeba mi i pomůže od bolení. Hned po koupání jsem dostal 180ml nuťase a mamka si myslela jak nebudu spinkat......ale ne, mě to nestačilo, po breku mámě došlo, že mám asi ještě hlad . . . třikrát hurá . . . napucnul jsem se u mamky a usnul :-) Druhý den mi už připravila 210ml a já to skoro ani nemohl vyžahnout, pak mě čekala opět večerní scéna ohledné usínání (ona si prostě myslí, že budu v tý postýlce sám a dobrovolně usnu, no to teda ne ), ale velký pokrok je, že už mě maminka nemusela nosti, jen mě držela za ručičku na boku a já jsem usnul. Spal jsem od osmi do tří do rána :-) Jak jsem psal tak ve středu jsem byl na očkování, takže mi ve čtvrtek nebylo moc do smíchu, ale hrál jsem si s mamkou a s babičkou, pak jsem se šel vykoupat a už jsem byl mrzutý, dostal jsem opět 210ml nutroše a vycucnul jsem to všechno do poslední kapky, až se mi z toho zavřely očka. Musle jsem si ještě krknout a šlo se spát. Dnes už to bylo taky o trochu lepší, žádné nošení, jen držení za ručičku a hlazení, hm to je tak fajn :-) Já prostě nechápu rpoč se tomu spánku tak bráním, ale třeba to bude lepší :-)
Dne 11.3.2010 jsem přesně v 11:30 po procházce dostal svou první lžičku mrkvičky. Maminka se bála,že mi to nebude pochuti, ale já jsem ji překvapil :-) První lžičku mrkvičky jsem se sice pokusil jazýčkem vystrkat ven, ale druhou už jsem krásně celou zbaštil. Přišel jsem na to, že je to vlastně dobrota. Byl jsem celej od mrkve a ani bryndák mi nepomohl :-) Zapil jsem to čajem s fenyklem a pak jsem se ještě dorazil od maminky mlíčkem. Už se moc těším na zítra, kdy budu zase papat. Pak zkusíme brokolici k obídku a až to půjde tak za dva tři dny budu papat dopoledne i odpoledne přesnídávky z ovoce :-) Pak k tomu přidáme ovocné šťávičky a taky k té zelenince trohcu masíčka , hua hua :-)
4 měsíce
Tak nám byly 27.února 4 měsíce! Honzík měří 67centimetrů (možná i víc - domácí měření :-) a váží 6,8kilo. Dne 22.2.10 jsem byl na očkování 1.HEXA vakcínou, je to o trochu později než normálně, ale furt standart, protože se nám nehojilo TBC. Honzík byl moc statečný a 10.3. nás čeká Synflorix a možná i Rotarix proti rotavirům, ale to ještě nevíme.
Hony se krásně přitahuje do sedu, je to šikulka, moc ho to baví. Po počátečním odporu k pasení, se teď nemůže nabažit. Pomaličku se zkouší přetáčet. Nádherně se směje, někdy i krásně na hlas. Nejvíce má rád hrazdičku a svoje ručičky, které si krásně žužlá. Když má nalačiku krásně povídá. Rád spinká v kočárku, dopoledne i odpoledne. Večer je to s usínáním horší, maminka musí furt nosit a častěji se budíme....a pak si ho nechávám v postýlce, hrůza nejsem na sebe vůbec pyšná :-( Ale je to zlatíčko, už nás ani tolik netrápí prdíky, snažím se prdíkovat sám a docela mi to jde, jen občas mě to chytne :-( Všichni Honzíka moc moc milujeme a je krásné i hrozné, jak to strašně letí a jak nám roste před očima .... Maminka Honyho
3 měsíce (12. a 13.týden)+poradna
Zdravím Vás mí milovaní kamarádai, tety, strejdouvé a babičky a dědové.
Musím říct, že čím jsem starší, tím je to suprovější. Vydržím dýl vzhůru, i když si ještě dávám dopoledního, odpoledního a podvečerního šlofíčka abych nabral sílu, ale už neprospím celej den :-)
Bříško už mě taky už tolik nebolí, občas s bolením zápasím večer, ale dá se to zvládnout, takže uf uf ať už jsou ty prdy na dobro pryč.
Všichni mě děsně chválej, že už mě zajímaj hračky a taky hrazdička nad lehátkem je moc super, hlavně ty barevní kluci, co se tam tak houpaj. Vždycky je chytnu za ruku nebo nohy a pohledem jim vyhrožuju, že až to půjde, tak ji vypíchnu voči :-) :-)
Už mě baví si i s okolím povídat, broukám si jak hrdlička, vždycky tak jako nesměle, ale nedej bože aby si mě někdo nevšímal. To umím pěkně vejsknout. . . Mamince se nejvíc líbí když se na ní směju s dudánkem v pusince, prej mi svítěj očička.
Poslušně spinkám večer s postýlce, usínám jak kdy většinou rozmezí devátá až půlnoc, za to ale spinkám vždy minimálně do pěti, pokud jsem teda dostatečně napapanej. Potom mě vždycky vzbudí hlad.
Pasení koníčků, furt zkoušíme, někdy se to povede i bez řevu :-)
Ve středu 27.1.2010, správně to mi byly přesně 3 měsíce, jsem byl objednán k paní doktorce na 3.poradnu. Venku bylo -13 stupňů, takže se ani mě ani mamce vůbec nikam nechtělo, ale vyrazili sme. Jen co jsem uviděl sestřičku spustil jsem strašnej řev a nepřestal jsem i když jsem uviděl paní doktorku. No kdo by se mi divil, když mi tam zatím neudělaly nic dobrého. Furt mě tam akorát mordujou. Mamka si myslela, že mě paní doktorka naočku, ale ono nic. Nemám stále zahojené ramínko, po píchnutí TBC, ano, to ramínko, z kterého mi již 3x vymačkávaly hnis. Takže musíme pokčat, zda se to úplně zahojí. Jinak na očkování na Hexa vakcínu a Pneumokoka, jsem objednán na 10.3.2010.
Kontrola dopadla výborně, nad očekávání všech. Vážím 6kilo a měřím neuvěřitelných 64cm. Ano, od poslední kontroly, která byla před měsícem a půl, jsem vyrostl o neuvěřitelných 7centimetrů. Jsem prostě kabrňák :-) Hlavička mi vyrostla o dva centimetry a hrudník taktéž, prošel jsem i testem na držení hlavička a opět za jedna.
Tak se mějte, já zas písnu, čao a jukněte do galerie, jsou tam zase nové fotečky :
11 týdnů a Vítání občánků
Dne 16.1.2010 jsem byl pozván na Zámek v Brandýse nad Labem, kde se konalo Vítání občánků.
Byl jsem pozván na 11:30 dopoledne, ráno jsem se krásně vypsinkal a měl jsem skvělou náladu, maminka jásala:-)
V deset dopoledne mi mamča dala napapat abych nebyl hladov, po půl hodince jsem byl napapán a přišlo na mě spaní, ale to už mě začali oblíkat. Začal jsem byl silně nevrlí, chtělo se mi přeci spinkat a oni mě rvou do kombinézi.
V autě jsem usnul, konečně :-) V 11:15 jsme byli jako první na zámku, nechali mě ještě chvíli chrupkat, ale pak mě vyrvali ze zahřáté autosedačky a začali mě slíkat. To jsem ještě ustál, tak fajn nebudu brečet udělám mámě radost, vydržím to.
Šli jsme si s mamkou a taťkou sednout, no a kdo tam nebyl. Kámoš Pepa s mamkou Míšou, super. Vypadalo to nadějně, ale pak se vedle nás posadilo nějaké miminko, které bylo velice špatně naladěné a začalo vejskat na celou síň. Netrvalo dlouho a začal jsem natahovat taky.
Pochvala musí bejt, že proslov jsem vydržel, vydržel jsem i to strašné pískání na flétnu, neplakal jsem ani když jsem se šel s rodičema podepsat do pamětní knihy. Mimochodem, účast byla obrovská: Táta, máma, obě babičky, oba dědové, tři strejdové, tři tety, no prostě super. Focení jsem taky ustál, sice nic moc výraz ale šlo to.
Kdybych nemusel čekat takovou dobu než se podepíše další osm dětí a příbuzných, bylo by to fajn. Na poslečné focení všech miminek s rodičema jsme už řvali všichni a to jako tuři. Takže fotky budou fakt k pošušňání :-)
Závěrečná perlička: Klasické focení v 30let staré dětské kolíbce, kde má fotky i moje mainka se fakt nepovedlo. Byl už jsem dost naštvanej, utahanej, chtěl jsem spinkat a oni mě furt chtěli fotit. Takže do kolíbky jsem byl položen dvakrát a vždy jsem řval a kopal a mával ručičkama jak blázínek takže z toho opravdu nic nebylo. Proslulá fotka v kolíbce se nekonala. Tak mě aspoň ta ženská vyfotila obličej a pak s našima. V pátek si jde máma pro fotky, tak je sem pak taky hodíme.
Takže Vítání občánků bylo jedním slovem fakt super :-)
Fotečky z vlastního zdroje zde:
10 týdnů a Hory 2010
1.1.2010 mě máma zapakovala se všema mejma věcma a razilo se na hory. Aby to neměla tak jednoduché, ještě před odjezdem jsem se krásně poblinkal, na to počůral a završil jsem to elegantním kakáním :-) Odjezd byl odložen a já jsem se šel osprchnout :-) Máma to zvládla bravurně takže se za 15minut mohlo vyrazit. taťka s námi nebyl, musel chodit do práce.
Jel jsem se strejdou Mildou a tetou Lenkou v novém tranzitu, jo nesmím zapomenout na nového člena rodiny Kubovích a to na pejska Zorbyho,ten jel taky s námi. Cestu jsem prospal, pohodička.
Na chatě jsem dostal ten největší pokoj č.1, taky jak jinak. Na konec jsem tam byl já, mamka, babička, děda a Enynka.
Všichni se o mě náramě starali, hlavně babička. Babička ke mě večer vstávala a přebalovala mě a pak mě k mamce vždycky hezky přiložila abych se mohl napapat. Musím říct, že máma si fakt skvěle odpočinula a parádně zaližovala. Strejda Milda za mnou chodil a dělal semnou blbiny, naučil mě bacit medvídka v postýlce, nosil mě na letadlo a povídal si semnou. Děda se semnou mazlil a taky mě furt nosil. Samozřejmě ani na horách mě neminulo bolení bříška, ale všichni společně jsem to zvládli.
Měl jsem tam svůj provizorní přebalovací pult, svoji cestovní postýlku, kterou jsem teda moc nevyužil, spinkal jsem s maminkou.
Každý den jsem chodil ven v kočárku, opět mě tlačila babička, to bylo kopců. Náramně se mi to líbilo, celou cestu jsem poslušně spinkal :-)
Koupal jsem se každý večer, a to ve škopíčku, jednou mi i děda zapálil svíčku, abych měl romantiku :-)
Abych to dal nějak dohromady, na horách se mi moc moc líbilo. Bylo to super. Už se těším na příští rok!
Fotečky z hor zde:
picasaweb.google.cz/honzikvarga/Hory201010tydnu#
9 týdnů a Silvestr 2009
Silvestra jsem strávil v poklidu doma s maminkou a tatínkem. Naštěstí přijela teta Kačka a strejda Tom z Prahy, takže nuda nebyla (bál jsem se, že se budu jenom s našima nudit). Odpoledne jsem se byl podívat u babičky v Brandýse, navečír jsem si ještě popřál doma s babičkou a dědou v Boleslavi a pak už jsem se těšil na naši návštěvu.
Z toho těšení jsem usnul, dostal jsem nádherného plyšového krokodýla, strejda s tetou mě náramně rozmazlují, moc díky :-)
Po probuzení, jsem neměl moc dobrou náladu, takže jsem hodinku v kuse brečel, počůral jsem tetku když mě s mamkou přebalovala a pak jsem se šel vykoupat. koupání bylo už o něco lepší, ale pak mě začalo bolet bříško a špatná nálada jela nanovo :-(
Nakonec jsem ze všeho usnul a ani petardy mě nevzbudili. Všichni mě olíbali popřáli mi zdravíčko a to všechno okolo, i strejda Milda mi přišel popřát :-)
Takže silvouš docela v poho, příští rok už to snad bude lepší :-)
8.týden a moje první Vánoce
Musím říct, že moje první Vánoce byly super, krásně jsem se prospal :-)
Byl jsem úplný zlatíčko, v půl páté jsem usnul, takže se naši mohli v klídku napapkat a chrněl jsem až do půl osmé. Což mělo za následek, že si i v klídku rozbalili dárečky :-) Taky jsem dostal dárky, hodilo to nějkej ten vohoz, dudlíky, hračky a plínky :-) Těším se na příští rok, to už bude větší prča. . . no a za pár dní mě čeká Silvestr, jsem zvědav co mě čeká. . .
Jinak už je mi osm týdnů, pokouším se víc a víc žvatlat, nejradši si povídám na přebalovacím pultu, kde jsem nahatej :-) To jsem nejšťastnější, tak mi to kecá :-) Špendlík držím jak o život a teď mi Ježucha nadělil chrastítko ještě lepší tak to mě taky dost baví.
Den před Štědrým dnem, jsem se vydal s mamčou k paní doktor, páč se jí nezdálo moje boulička na levém ramínku, kam mi dávali v porodnici injekci s očkováním TBC, udělala se mi velká reakce a trochu mi to zhnisalo. Cesta byla veselá, jel jsem poprvé s makou v autě úplně sám, navíc bylo náledí. Takže sme s mamčou krapet bruslili nejdřív v autě a pak i na chodníku, když mě nesla. Zvládli jsme to ale všechno na jedničku. Sestřička nás dala do zvláštní místnosti, oddělené od nemocných dětí, abych náhodou něco nechytl. Pak mě vzala paní doktorka přednostně. To byla ještě furt pohoda, ale jen do tý doby, než na mě vzala jehlu a můj bolaví pupínek mi propíchla a začala mi z něj vymačkávat hnis aůůůůůůůůaůůůůůůaůůůůů - jo jo plakal jsem, plakal jsem a hodně. Byla to sice chvilička ale bolelo to jako čert, tak mě maminka hnedka pochovala a už to bylo dobré. Naši dostali instrukce a přelepujou mi bebí ráno a večer framikoinem.
Den po Štědrým dnu jsem měl další obrovskej zážitek poprvé jsem se koupal s mamkou ve vaně a taťka fotil a natáčekl. Byla to bomba, vodička jako kafíčko, akorát jsem se nemohl moc máchat, museli jsme s mamkou dávat pozor aby se mi nenamočilo tomoje bolavé ramínko.
Více foteček v galerii, kde najdete odkaz na další moje webowky, čao a pusu :-*
7.týden mého života
Vážení a milí kamarádi, uběhl mi sedmý týden mého spokojeného života a řítím se do osmého týdne :-)
Musím se Vám pochlubit, že již držím v ručičce špendlík, chrastící kroužek se mi ještě moc držet nechce. Špendlík se mi drží krásně a taky ho zkouším sem tam strčit i do pusinky...
Další velká novina je, že už se krásně směji, zatím ne na hlasy, ale koutky mi na rodiče cukají pěkně. Sanžím se jim všechno říct, ale zatím jsem ještě nenašel ta správná slova, tak na ně pouze houkám a vejskám. Ale i tak jsou z toho všichni okolo vyprdění a mají strašnou radost když si houknu :-)
Již delší dobu vydržím v lehátku a povídám si někdy i sám pro sebe, kopu nožičkama a koukám kolem. Ještě víc mě začali brát ti kluci nad mojí postýlkou, největší sranda je když se rozutečou a já je sleduju a nejradší bych běhal s nima. No jo ale pak mě to tak znaví, že z toho usnu....
Jo a taky mám novej zážitek z koupání. . . poprvé jsem se sprchoval s mámou ve sprcháči, musím říct, že to byla bomba a moc se mi to líbilo ;-)
Opět mám spoustu foteček na webu, tak se juknětě picasaweb.google.cz/honzikvarga
2.poradna a kontrola v Motole
Tak a je to tady, držte se! Dne 10.12.2009 bylo zjištěno, že Honzík Varga, tedy JÁ, váží 4 710gramů a měří neuvěřitelných 57centimetrů! Jsem to ale Borec, co :-)
U paní doktorky v poradně jsem byl neuvěřitelně zlatej, krásně jsem spolupracoval, vydržel jsem stetoskop i to cvičení, co semnou prováděla. Ale nas... když mě máti chtěla oblíknout, to mě teda fakt vytočilo tak jsem to dal pěkně najevo, že přes ten řev naši ani neslyšeli co paní doktor klábosí . . . :-)
Ale co předcházelo vyšetření v poradně byla ještě větší prča:
Ráno mě nakrmili, sbalili a jelo se v sedm ráno do Motola do Onkologického centra, kde sledujou ten můj Hemangiom (máma říká, že je to shluk cévek,takže nic vážnýho, klid) na pravé předloktí. Paní doktorka, mimochodem skvělá baba, řekla, že je to super, vypadá to výborně a pozvala nás opět v dubnu. V dubnu mi budou prej dělat nějaký Sono břicha,hlavy a mojí ruky, tak jsem na to zvědavej. Naši se samozřejmě nezapomněli zmínit i o tom červeným fleku, co mi vylezl na světlo boží dne 14.11.09 na levém ukazováčku. Je to taky cca 0,5cm velkej červenej flíček, prej taky hemangiom a mělo by se to tím jak porostu taky ztratit, super :-) Takže Motol super, mamča mi tam dala najíst a já to zase zabalil a chrněl jsem celou cestu dom.
Ale našim se zachtělo, že mě vezmou na oběd, teda ne mě, ale sebe. Měli hladíka, tak se jelo do Melicharky, krásně jsem hajal, byl jsem zlatej. Jen co mamce přinesli polívku jsem se vzbudil a začal řvát, co si to vůbec představuje jíst a mě nedat, tak krásně to vonělo. No tak mě hold šla přebalit a že mi dá najíst, jupííííí . . . poprvé jsem byl nakrmen vestoje a taky v leže na zádech, tankoval jsem jak u pumpy :-) Byl jsem spokojen no a abych se mamině nějak odvděčil jsem si chtěl krásně krknout, takovej malej krkánek, že vyloudím. Krapet se to zvrtlo a já jsem mámo celou zeblil, takovej lívanec měla na triku a to sme měli jít k paní doktorce. Máma to vzala sportovně :-)
Den jsem si docela užil, teda až na to že jsem měl asi nějakou pěknou srajdu až se mi z toho voprduil zadek a teď to teda pěkně pálí :-(
Další kontrola mě čeká 27.1.2010, kde se budeme radit, kolik injekcí nějakýho praštěnýho vočkování do mě narvou. . . myslete na mě.
1.měsíc
Tak už je to za mnou, přelez jsem pomyslnou hranici jednoho měsíce :-) vážím minimálně 4,20kg a měřím 55cenťáků, stále papám od maminky :o)
Dne 30.11. mě poprvé zaujal kolotoč nad postýlkou, celá rodina z toho měla předčasné vánoce. Líbil se mi tam jeden frája šáša v červeném tričku, ale furt mi někam ujížděl, pacholek jeden. Tak jsem se na to vyprd, a taky mě z toho už začalo bolet za krkem a o šilhajících očích ani nemluvim. Už aby se mi ty oči daly dohromady, moc mě to neba furt je korygovat aby se mi nesjíděli k nosu :o)
Jinak bolení bříška a vymítání prdů z bříška stále trvá, musím říct, že už mě to pěkně se.. :-( Člověk by večer padnul a chrápal až do rána, ale ne, prostě to nejde. . . Nepomáhá ani když mě nosí celá rodina, nepomáchají ani kapky nic prostě nic. Bolí mě to a tak řvu a pak řvu že chci spát a že nemůžu usnout, no a takhle je to každej večer do kola. Maminka s tatínkem mě děsně litujou, ale nebojte ono to přejde. Já nad těma duchama totiž zvítězím ! ! !
Už začínám rozpoznávat svou nejbližší rodinu, hlavně hlasy. Už je to docela prča. Někdy se mi hodně líbí v mojí garsonce (relaxační lehátko, ale babí to nazvala takto) třeba když se večeří nebo tak. Všichni na mě dělaj kukuče a blbiny, hlavně strejda Milan to je kabrňák :-)
Pomalu a jistě opuštím velikost oblečení číslo 56, no jo už jsem prostě chlapák :-)
Spinkám večer krásně, no kdo by nespal, že jo když řvu dvě hodiny v kuse, tak pak padnu jak zasloužilej bojovník. Většinou naspím tak 5 až 6 hodin a pak mě vzbudí hlad nebo zase prd. . .
Tak já zase napíšu, ju ale teď mi padal blikny, jdu si dát dvacánka :-)
4 týdny :o)
Tak zítra mi už budou 4 týdny, dělám obrovské pokroky.Když mě doma přebalujou tak me strašně zajímá barevný oslík který chrastí. I zrak už se mi lepší, všecno doma sleduju, teda aspoň to tak vypadá. Ale když mě maminka nebo tatínek chová koukám se jim přímo do očí (jsou z toho vyprdění) je fakt že mi ty očka trochu ještě pošilhávají. . .
Naši pro mě měli novinku, normálka napustili mi novej bazén. Je to taková vanička, kam mě položí do teploučký vodičky na lehátko a pak na mě cákají a celého mě mydlinkují, je to super.
Jinak jsem prej strašný zlatíčko, večer totiž dlouho spinkám :o) Dost se mi líbí v kočárku, ale tam to vždycky prospím. Musím říct, že i to moje bolení se trochu zlepšilo. Furt do mě sice před každým papáním cpou ty kapky a ráno ještě nějaký další, ale dá se to vydržet. Někdy mě to ale chytne, že řvu a řvu a nikdo neví jak už mi pomoci. . . snad to brzy přejde. Jo a taky piju fenyklovej čají, teď mi koupili nějakej novej od jiný značky, no musím si zvyknout. Protože vždycky když se nalemcám tak se mi to v bříšku popere a já pak blinkám, musím to hold nějak vychytat.
25.11. se chystáme s našima do Prahy, k panu doktory přes kyčle, tak snad to bude všechno OK.
3 týdny mého života :o)
Tak dneska jsou mi přesně 3týdny, teda až ve 22:02 abych byl jó přesný :-)
Doma se mi moc moc líbí, už jsme se s celou rodinkou pěkně zaběhli, teda já jsem si je pěkně zaběhnul :-)
Papám po 3hodinách někdy i déle, maminka mě nechce budit, je jí mě líto, že prý kdyžtak hezky hajám . . .
Dneska jsem měl s mámou ráno premiéru, povedlo se mi se celej počůrat a taky si počůrat levou tvář :o)
Čůrání a kakání mi jde taky skvěle, sice mě občas trápí prdíky a bolení bříška, ale mamka vykoupila lékárnu a nakoupila, Baby Calm, Probiotické kapičky a rektální rourky (no o tom si myslím své, ale pomáhají, co dodat). Taky už mi dávali na bříško hřející polštářek to je taky moc prýma, ale stejně nejlepší je, když mě všichni nosejí a já se krásně vyprďáskuju :o)
Dneska ráno mě vážili oblečeného a s plínou a měl jsem 3,9kg před kojením, po kojení 4kg.
Maminka má pocit že už na ní koukám, no někdy asi jo, ale je trochu rozmazaná. Když spinkám tak si semnou hrají andělíčci až mi z toho cukají koutky :-) Večer se naposledy napapám kolem jedenácté a spinkám až do čtyř, samozřejmě někdy to nedodržím a vzbudím se mimo vypsanou dobu a dožaduju se přebalení a napapání (kdo má ležet v těch fujtajblech, že jo :-)
1.poradna
10.11.20009 jsme byl s rodičema v první poradně u pí doktorky. Vážím 3580gramů a měřím 53centimetrů. Musím hodně papat, abych pěkně rostl, přibral jsem jenom 150gramů, to prej ještě jde, ale mohlo by to být lepší. Byl jsem strašně hodnej, teda až u pana doktora jsem si trochu pobrečel. Pan doktor mi napsal vytamín D, vitamín K mám brát už jenom jednou týdně. Na prdíky máme Sab Simplex a případně rektální rourku. Maminka udělá cokoliv aby mi pomohla od bolení :-) Musíme se ještě objednat na kyčle.
Jak rostu :o)
Od 31.10.2009 jsme s mamkou doma. 1.11. se mamce nalila prsa a mohli jsme konečně začít s plnohodnotnou stravou :o) Krásně jsem se přisál a hezky papkal, jen mamka trochu trpěla s nalitýma prsama, ale všechno pak tak nějak přešlo a bylo hej. Papám po třech až třech a půl hodinách, mezi kojení spinkám nebo koukám. V druhém týdnu života mě začaly pěkně trápit prdíky, takže většinou večer hodně pláču. Celá rodina mě nosí a lituje, koupili mi kapičky Sab Simplex, tak snad mi pomůžou, uvidíme.
Jinak pěkně nudlím, mám furt plnej rypáček, tak mi naši kapou nosní roztok Libenar a odsávají frfně odsávačkou na vysavač. Maminka mě chválí, že jsem u toho zlatíčko, no mě to nevadí, mě se vždycky uleví :o)
Jinak zvládnu počůrat a pokakat minimálně deset plínek, někdy i podložku a všechny okolo. Pokadil jsem tátu , počůral jsem mi babičku. Mamka zatím zásahu zdárně uniká :-)
Ještě jsem se nekoupal ve vaničce, zatím mě naši jenom sprchujou, teda nic moc. Líbí se mi to jak kdy, ale většinou to prořvu :-)
Už v porodnici jsem držel hlavičku zvednutou jako blázen. Mám prej pěknou sílu. Na bříšku se vždycky zvednu a hlavou pak mrsknu o podložku. Nejlíp se mi to dělá když mě někdo nosí, to pak pěkně krček tránuju.
V úterý 3.11. u nás byla paní doktor Vytoušová na první prohlídce, šlo to hladce :-) A odpoledne jsme se vydali na můj první výlet a to do Neratovic na očkování TBC, celou cestu jsem prospal a pak jsem si trochu béknul, štípnulo to no :-( Taťka s mamkou mě pak ještě vyvezli do Čakovic na benzínku a pak máma pádila do Tesca koupit mi ještě něco na sebe ( všechno je mi doma totiž velký) a krém na obličej až půjdeme poprvé ven.
Hemangiom - jelikož mi při propouštění zjistili na pravém předloktí 2x3cm velkou bouličku, musel jsem na ultrazvuk. Naštěstí je to pouze hemangiom (shluk cévek), nebolí mě to a mělo by se mi to časem samo úplně ztratit. Ale pro jistotu jsem byl odeslán do Motola. Takže 5.11. jsem znovu vyrazil s rodiči do Prahy, byl jsem vyšetřen a udělali mi UTZ. Vše vypadá moc dobře, 9.11. jsme byli ještě znovu v Motole na dětské onkologii kde mě opět prohlédli a znovu zdělili že to vypadá moc dobře a že se to určitě ztratí :-) 10.12. jdeme na další kontrolu.